~ Odnepaměti nebeská tělesa, hlavně Slunce a Měsíc, fascinovala pozemské pozorovatele. Dokonce i dnes diváky a účastníky velkého divadla nazvaného Svět přitahuje nepolapitelná krása čekající na objevení. Astrologie se pokouší poodhalit tajemnou krásu, a i přes obdiv a zatracování neustále „čteme z oblohy“. ~

          Slovo astrologie je složenina starořeckých slov astron - hvězda, a logos - slovo, řeč.Vše ale začalo v Mezopotámii. Babyloňané a Chaldejci Slunci a planetám dávali božský význam, personifikovali a prosadili symboliku. Kněží kultu boha Baala zformulovali první zásady čtení z hvězd. Soudili, že sluneční bůh Šamaš, lunární bůh Sin a bohyně jitřenky Istar mají zvláštní moc ovlivňovat pozemský život. Jeden z nejstarších dochovaných horoskopů byl zde sestaven pro dítě narozené 29. dubna 410 let před Kristem.

     Předpokládá se, že antičtí Řekové - nadšení vykladači budoucnosti mnoha směrů a forem přijali babylonské astrologické teorie asi 600 let před Kristem. První řecky psanou zmínku o astrologii nalezneme u Platona. Alexandr Veliký začal data svých bitev určovat podle astrologů, což ostatně dělali i další vojevůdci až do středověku. (I když katolická církev oficiálně brojila proti astrologii, ale data svěcení papežů počítala podle hvězd).

     První komplexní učebnici astrologie - Tetrabiblos (čtyři knihy o astrologii) - sestavil slavný řecký učenec Klaudios  Ptolemaios, který žil a pracoval ve 2. století po Kristu v egyptské Alexandrii. Kniha slouží tradičním astrologům od svého vzniku dodnes.

     Díky helénskému vlivu se astrologie rozšířila do Egypta (v chrámu v Dendeře je vyobrazen zvěrokruh mající místo raka znak skarabea).

( zde přikládám odkaz kdyby si někdo z vás chtěl přečíst něco o skarabeovi )

..And like the moon, we must go through phases of emptiness to feel full again♡︎